čtvrtek 15. září 2016

Jak obstála slavná Melted?

Krásný den,

slavnou Meltedku od Too Faced jsem si kupovala s bušícím srdcem a hned po koupi ji běžela na toalety vyzkoušet. Když sundáte víčko, usměje se na vás krásná hebká bílá houbička. Bohužel je bílá jen do doby, než rtěnku poprvé nanesete. Takový je její úděl. Pak je až do konce svého života v barvě rtěnky.



Odstín Chihuahua mě nadchnul, protože je to taková ta decentní barva na běžné denní nošení. Zvýrazní rty, ale nekřičí a nebije se s žádnou jinou barvou na obličeji nebo na oblečení. Než jsem se naučila se rtěnkou pracovat, pokaždé mě čekalo stejné zklamání - obtiskávala se mi na zuby :-( Fakt to nevypadá hezky. Obtiskává se opakovaně, stačí se usmát :-(



Naštěstí jsem si ale vzpomněla na jedno video mé oblíbené youtuberky Tiffany. Říkala, že spousta lidí na Melted nadává a používá je jako běžné rtěnky. A to je právě ta chyba! Melted je jiná v tom, že jí stačí nanést jen trošku. Pro mě to je čtvrtina obvyklého množství. Jedině tak docílíte stejného výsledku jako u ostatních rtěnek. Pak už se neobtiskává na rty ani zuby a nemáte pocit vrstvy na rtech. Svět je zase růžový :-)




Závěr: Mám ji ráda a chápu všechny její fanynky i odpůrkyně :-)

Vyzkoušely jste tuhle rtěnkovou ikonu?

pondělí 12. září 2016

Proč miluju burčák?

Tolik jsme se těšili a konečně je tady. Burčák všude kam se podíváš. Slavnostně jsem tedy koupila letošní první láhev a těšila se, jak si s přítelem pochutnáme. Pro větší chvíle pohody jsme ho chtěli otevřít až na chalupě a tak jsme sladký mok vezli tři hodiny v autě.
 
My zkušení víme, že jízda v autě udělá z burčáku výbušnou směs a proto jsem k otevírání přistupovala s maximální opatrností! Poprvé jsem jen trochu pootočila víčko, bublinky začaly prudce stoupat nahoru a já rychle víčko zatáhla. Za chvilku jsem pokud opakovala se stejným výsledkem. Potřetí jsem otevřela sotva o půl závitu, vidím, jak pití stoupá nahoru a chci to zase utáhnout. Jenže najednou cítím v ruce tlak, který mi ruku odhazuje, za vteřinu jsem oslepená burčákem tryskajícím nejen na mě, ale také na celou kuchyň. Dostřel gejzíru byl 2,5 metru a víčko odletělo do dáli.


 
Abych to shrnula:
  • ačkoli je burčák kalorické pití, vůbec jsme z něj nepřibrali. Nejdřív jsme hodinu uklízeli, sladkou podlahu umyly asi 6x, pak taky všechen nábytek, kamna... vlastně jsme si střihli jarní úklid a pak si vypili 2 deci, které nám zbyly. Z toho se nedá přibrat.
  • burčák skvěle funguje jako přírodní tužidlo na vlasy. Jeho účinky bych přirovnala k mírně lepkavému tužidlu Taft. Rozdíl je v tom, že burčákové tužidlo nejde rozčesat, ani kdybyste se postavili na hlavu
  • burčák vám dodá nový výraz v obličeji. Díky silné lepivosti vám přilnou pohyblivá víčka na horní víčka a mrkání vám pak dá takovou práci, že radši chvíli chodíte s vytřeštěnýma očima
  • pokud vás burčák zasáhne na správných místech, můžete aspirovat na miss mokré tričko
  • když vás po této spršce přítel políbí na krk, pravděpodobně dostane větší chuť na víno než na vás :-)
  • začnou se kolem vás množit vinné mušky

 
Po tomto silném zážitku nevím, jestli si na víkend koupíme další láhev.

pondělí 5. září 2016

Srpnové spotřebováno

Nechci psát to, co všichni, že prázdniny jsou pryč a jak je to smutné. Raději napíšu, že tohle byly snad ty nejlepší prázdniny a že jsem si je pořádně užila.
Milé září, překvap mě, ukaž co umíš a nenech se zahanbit srpnem.

Kosmetice jsem se moc nevěnovala, nicméně tělo a vlasy opečovávám stále, takže jsem se pár produktům podívala na dno.


Přípravky na vlasy


L´Oreal Casting sunkiss jelly - líbí se mi, jak gel zesvětluje vlasy, ale nelíbí se mi, jak je zatěžuje a lepí.
 
Schwarzkopf Gliss kur šampon s keratinem - příjemný šampon, po kterém jsou vlasy hezky hladké. Doporučuju.
 
Avon Advance techniques péče s argonovým olejem - úžasná věc, tohle se Avonu povedlo. Nádherně voní a hlavně vlasy vyživí a uhladí.


Přípravky na tělo



Savon de´V šumivka do koupele - moje oblíbená součást koupele. Krásně voní a barví vodu do růžova.
 
Vintage florals Lavender tělový peeling - obal je hezčí než obsah. Peeling je tak jemný, že to vlastně není peeling, ale obyčejný sprcháč.
 
Soaphoria sprchový krém polní květiny - úžasná věc, rozhodně doporučuju a pořizuju další balení.

Přípravky na obličej


Benefit Erase paste korektor - dobře kryje, ale slévá se do vrásek. Navíc je docela mastný, takže znovu už nekoupím.
 
Clarins oční gel - průměrný oční gel. Nedráždí, hydratuje, ale ničím mě neohromil.
 
Lavera báze pod oční stíny - povedená věcička. Laveře tleskám za výrobek, který dobře funguje.


Alverde noční krém s Q10 a vitamíny z Goji - po zkušenosti s očním krémem z téže řady jsem měla velká očekávání. Bohužel krém je příliš mastný a hutný. Spotřebovala jsem ho na chodidla.
 
Maybelline the colossal volum express mascara - velká spokojenost. Řasenka dělá hezký efekt, nemaže se ani nedrolí.


Spotřebovala jsem také věci od Pioska. Bohužel jsem se na ně vrhla příliš nedočkavě, takže mám foto pouze z příchozího balíčku. Dostala jsem voňavé krémové mýdlo, neméně voňavou šumivku do koupele a víceúčelovou mast, která byla skvělá na suchou pokožku. A co je nejdůležitější, Piosek vše vlastnoručně vyrobila a zabalila. Díky!
 
 
 
Máte zkušenost s mými výrobky?
 

pondělí 29. srpna 2016

Jak jsem uklidila byt i mysl metodou Konmari

Ráda si čtu knihy o uklízení a údržbě domácnosti. Stále doufám, že se konečně naučím být pořádná. Zázračný úklid od Japonky Marie Kondo je zatím nejlepší. Pointa je jednoduchá. Vezměte do ruky každičkou věc, kterou máte doma a pokud vám nepřináší radost, vyhoďte ji! Úklid se pak stane hračkou, protože se budete starat pouze o věci, na kterých vám opravdu záleží a nechcete je nechat někde ležet v koutě.
 
Někdy se nám strašně moc nechce vyhodit věc, i když ji vůbec nemáme rádi. Pak je třeba jít do hloubky a zjistit, s čím si danou věc spojujeme. Nekupujeme si předměty, ale s nimi spojené příběhy a hlavně do nich promítáme svoje emoce. Zbavováním se věcí se zbavujeme své minulosti nebo částí své osobnosti. Ovšem vyhodit lze jen to, s čím už jsme se ve své mysli vypořádali. Proto si z čistě emocionálního důvodu nechávám svou kresbičku z první třídy a nevím, jestli ji někdy vyhodím.
 
Obálková královna
S úsměvem jsem četla o "pokladech", která paní Marie našla u svých klientů. Jedna klientka měla zásobu 65 zubních kartáčků, jiná 20 000 tyčinek do uší. Myslela jsem, že tohle se mě rozhodně netýká. Chyba lávky.
Ve svých věcech jsem napočítala 36 lenochů (podložek do sešitu). Vzhledem k tomu, že již mnoho let nepoužívám sešity ani lenochy, je toto číslo skandální. Všechny jsem je vyhodila.

Také jsem hrdou majitelkou 61 kusů dopisních obálek. Jelikož potřebuju v průměru 3 obálky ročně, mám pořádnou zásobu. Nevyhodila jsem ani jednu. Skoro se mi nechce zmiňovat, že během úklidu jsem dalších 10 obálek koupila. Obávám se, že kdyby to viděla paní Marie, asi by mi dala pěstí přímo do nosu a přinutila mě obálky vyhodit. Jenže ony mají moc krásný vzor a tím mi dělají velkou radost.

 


 
Mé francouzské já
Vzhledem k množství učebnic a cvičebnic francouzštiny a množství sešitů popsaných francouzsky, jsem zjistila, že jsem se tomuto jazyku věnovala mnohem více, než jsem tušila. Přitom francouzštinu stále neovládám a Frantíci mě trochu rozčilují. English, welcome back!
 
Lepší život
Když jsem dokončila první kolo (kdo ví, kolik jich ještě bude) čistky, uvědomila jsem si pozoruhodné věci. Například moje přestala obsese shromažďovat plechové krabičky. Najednou se mi lépe dýchá, mám pocit, že se mi zlepšil zrak a mám čistou hlavu.
Pod postelí mám velký úložný šuplík. Při úklidu z něj zmizelo téměř všechno. Byly to věci, které nejen že mi nedělají radost, ale už jen pohled na ně mně rozčiloval. Když jsem si to uvědomila, do popelnice jsem s nimi nešla, ale běžela. Následovala velká úleva a v noci se mi konečně dobře spalo.
 
Nutno podotknout, že s metodou Konmari zcela úplně nesouhlasím. Máme v bytě věci, které mi nepřináší radost a přesto je rozhodně vyhazovat nebudu. Příkladem jsou talíře, které se mi nelíbí, ale přece je nevyhodím a nepůjdu si koupit nové jen kvůli pocitu radosti. Stejně tak mě nebaví většina povlečení a ručníků. Jenže zbavit se jich a nahradit novými by byla docela drahá legrace.

Základní myšlenka je ovšem skvělá a pokud bojujete s nepořádkem, doporučuju ji k přečtení.

Hezký článek, který mě na tuto knihu navnadil je zde.

Slyšeli jste o tomto světovém bestselleru?

sobota 27. srpna 2016

Aristokratické čtení

Krásný den milé dámy.
Jsem zpět. V plné síle, kráse a nadšení vám budu znovu přinášet plnohodnotné články :-)
 
Když jsem četla recenze na Bočkovu knihu Poslední aristokratka, hned mě zaujala a říkala jsem si, že to je přesně to pravé letní čtení pro mě. Začala jsem se po ní pídit a těšit se, jak se odreaguju. Když jsem si ale přečetla obsah, moje nadšení kleslo jako pěna na pivu.



Kniha vypráví o rodině Kostkových žijící v New Yorku, kde otec je Čech, matka Američanka a dcera Marie mluví oběma jazyky. V rámci restitucí zdědí o pan Kostka zámek Kostka. Rozhodnou se přesídlit do svého nově nabytého panství, kde začne to pravé dobrodružství. Lépe řečeno boj o přežití. Zámek není udržovaný, ani navštěvovaný turisty. Žijí zde tři lidé. Paní Tichá je hospodyně, která miluje ořechovku, průvodce Josef nenávidí všechno a všechny a nejvíce turisty a nakonec tu máme hypochondrického zahradníka.

Kostkovi bojují především o finanční zabezpečení. Provoz zámku a výplaty zaměstnancům totiž spolknou hromadu peněz. Jak ale peníze vydělat? Řešení přinese svérázná Milada, která umí přilákat turisty i peníze, ale za cenu plného pracovního nasazení rodiny Kostků i personálu. Celou knihu nám vypráví svým laskavým humorem Marie Kostková.
 
Co říkáte? Podle mně je takových příběhů dvanáct do tuctu. Jenže pak ve mě začal hlodat červík a našeptávat, že kniha určitě není oceněná jako skvělý humoristický román jen tak. Vyžádala jsem si ji k přečtení. Přelouskala jsem ji za jedno odpoledne a celou dobu jsem se skvěle bavila. Obvykle si v knihách zvýrazňuju zvlášť vtipná a zajímavá místa, abych se k nim později mohla vrátit. Tady bych si nejraději označila úplně celou knihu od začátku až do konce. Prostě nemá chybu. Spisovatel Evžen Boček zkrátka dokázal téma mistrovsky uchopit a zpracovat. Klobouk dolů.


 
Po dočtení jsem zjistila, že existuje i druhý díl zvaný Aristokratka ve varu. Okamžitě jsem si ho koupila a za další odpoledne přečetla. Teď už se jen nemůžu dočkat pokračování.

Malá ukázka na závěr:
Milada uznala, že naše hodiny jsou opravdu výjimečně hlasité, nicméně trvá na tom, že návštěvník vyžaduje vzruchy. Rozezlený otec opáčil, že po včerejší noci je akusticky vzrušený tak, že si připadá, jako by měl místo hlavy ciferník.


Děkuji www.palmknihy.cz za poskytnutí Poslední aristokratky
Aristokratka ve varu jsem si koupila za své peníze, protože jsem byla hrozně nedočkavá :-)

Slyšely jste o této knize? Doporučíte nějakou humornou knihu?